Korejská lingvistika a systém jazyka

Study

Question

Answer

Question

Page 1

Answer

Question

Page 1

Answer

Question

Page 2

Answer

Question

Page 2

Answer

Question

Page 2

Answer

Question

Page 3

Answer

Question

Page 3

Answer

Question

Page 3

Answer

Question

Page 4

Answer

Question

Page 4

Answer

celkem 21 vokalických fonému (21 vokalických grafémů = písmen)
10 monoftongů (jednoduché vokály 단모음)
11 diftong (dvojhlásky, 이중모음)
-> bohatší než v češtině (10 fonémů - a, e, i, o, u, a, á, é, í, ó, ú + 2 diftongy ou, au x 14 grafémů y, ý, ů, ě)

Systém monoftongů
ㅏ,ㅓ,ㅗ,ㅜ,ㅡ,ㅣ,ㅐ,ㅔ,ㅚ,ㅟ  - celkem 10, ale rozlišuje se 7
podle zaokrouhlenosti rtů při artikulaci se dělí na
nezaokrouhlené 평순 - ㅣ, ㅔ, ㅐ, ㅡ, ㅓ, ㅏ
zaokrouhlené 원순 - ㅗ, ㅜ, ㅟ, ㅚ
podle místa artikulace v závislosti na posunu jazyka se dělí na
přední - ㅣ, ㅔ, ㅐ, ㅟ, ㅚ
střední - ㅡ, ㅓ, ㅏ
zadní - ㅗ, ㅜ
podle vertikálního posunu (z hlediska výšky / zavřenosti) se dělí na 
vysoké / zavřené - ㅣ, ㅟ, ㅡ, ㅜ
střední / polozavřené - ㅔ, ㅚ, ㅗ
střední / polootevřené - ㅐ, ㅓ
nízké / otevřené - ㅏ

diftongů
jotované -ㅑ,ㅕ,ㅛ,ㅠ,ㅒ,ㅖ
vzniká spojením polosamohlásky j s jednoduchým vokálem
w řada - ㅘ,ㅝ,ㅙ,ㅞ,ㅢ 
vznikají spojením polosamohlásky w s jednoduchým vokálem
podle pozice se výslovnost ㅢ realizuje různě
na začátku slova → ŭi (의사)
po souhlásce → i (희다 [hida]) 
ve slabice uprostřed slova, která nemá souhláskovou iniciálu → buď ŭi nebo i  (회의)
genitivní koncovka ve významu posesivní partikule -의 → e  (우리의)

Kvantita samohlásek
kvantita (délka) samohlásek se v písmu nevyznačuje a nemá distinktivní funkci, lze se s ní setkat ve výslovnosti 
dlouhé vokály nejsou považovány za samostatné fonémy -> alofony (varianty)
눈 [nu:n sníh x nun oko], 밤 [pa:m jedlý kaštan x pam noc], 말 [ma:l slovo x mal kůň]

Question

Page 4

Answer

Question

Page 5

Answer

Question

Page 5

Answer

Question

Page 6

Answer

nesoulad mezi charakterem klasické čínštiny a korejštiny jako aglutinačního jazyka - problémy při písemném zápisu mluvené korejštiny -> postupné vytváření nového systému písma s využitím čínských znaků

slovníková definice - obecně způsob zápisu korejštiny s využitím zvukové a významové složky čínských znaků

historie 
autorství systému idu tradičně připisováno Sǒlčchongovi (설총, cca 655-?) z království Silla
údajně převedl do idu celý kánon klasických konfuciánských knih
Idu ale nemohlo být dílem jedince ani krátkého časového období -> postupné vytváření 
při užívání hanmunu ve snaze zmenšit diskrepanci
v dokumentech se (až) od 13. století objevuje pod různými názvy: 이두(吏讀), 이두(吏頭), 이투(吏套), 이도(吏道)
volný překlad: "idu" = "značky, text, písmo používané nižšími úředníky (吏胥)"

Možnosti využití čínských znaků jako morfosylabického písma - tři složky čínského znaku:
1) grafická forma (形), která má:
2) sémantickou interpretaci (významový obsah) - 훈(訓) / 석(釋) / 새김
3) fonetickou interpretaci (zvukovou složku, čtení) - 음(音)

Question

Page 6

Answer

Různé způsoby využití čínských znaků
výraz se přečte sinokorejsky + zohledňuje se význam i význam znaků
především sinokorejská slova zakotvená jako výpůjčky - 공주 公主 princezna
fonetické využití zvukové stránky znaku (bez ohledu na význam)
využití homonymie nebo podobnosti při čtení znaku se stejně nebo podobně znějící korejskou slabikou
přepis jmen osob, geografických názvů, hodností atd - v podstatě transkripce 
sémantické využití znaku bez ohledu na jeho sinokorejské čtení
podle významu se znak přečte korejsky - význam je “přeložen” do korejštiny  - 人 [saram] ne [in]
kombinace předchozích dvou způsobů 
korejský výraz se přepíše dvěma znaky 
1. naznačuje sinokorejským čtení počáteční výslovnost
2. naznačuje pouze význam
-> v souvislém textu bylo značně nejasné, jak je třeba který znak chápat, postupně se stále více četlo sinokorejsky = znaky uplatňovaly zvukovou i významovou složku současně

Další vývoj idu
postupně se stále více začal využívat k vyjádření gramatických morfémů - afixů, koncovek, partikulí
hlavní znak - porušování čínského slovosledu  hanmunu (S-P-O) a využívání korejského (S-O-P) spolu s fonetickým přepisem původního korejského lexika + vyjadřování korejských gramatických morfémů znaky

Rozlišování Idu podle období 
idu počátečního období - jednotlivé korejské elementy v čistém textu hanmun
Ičchal - rozvinutější forma, převládá korejský slovosled, převážně čínská slovní zásoba
Hjangčchal - nejrozvinutější forma, téměř zcela korejský slovosled, znaky využity převážně k přepisu korejských slov a gramatických morfémů
Kugjol - pomocný prostředek pro usnadnění četby psaného jazyka v hanmunu, kdy se do textu dopňují korejské gramatické morfémy, slovosled zůstává čínský 
„Výrazy idu“ (이두어/吏) - jazykové prvky specifické pro idu
často výslovnost odlišná od původní fonetické interpretace příslušných znaků (본음)
idiomatičnost významu, tj. výrazný významový posun oproti původnímu základnímu významu znaku

Question

Page 6

Answer

jediný dochovaný doklad - písně hjangga
tento systém se používal jen po přechodnou dobu a záhy zanikl - kvůli těžkopádnosti a systematičnosti při vyjadřování korejských slov znaky

definice (정의) - 향찰(鄕札) - 표준국어대사전:
<언어> 신라 때에, 한자의 음과 뜻을 빌려 국어 문장 전체를 적은 표기법. 특히 향가의 표기에 쓴 것을 이른다.

systém písma, který si vypůjčuje čínské znaky (차자표기법/借字表記法), resp. jejich sémantickou i fonetickou složku (뜻과 음을 빌리다), a zaznamenává s jejich pomocí korejštinu
definujícím rysem možnost zapsat jeho pomocí celé korejské věty (국어 문장 전체를 적음), resp. úplně zapsat korejštinu (우리말을 완전히 기록할 수 있음)
odlišnost od idu, nebo kugjǒlu, které v zásadě jen přizpůsobovaly hanmun korejštině
nejrozvinutější a nejpokročilejší způsob zápisu korejštiny čínskými znaky (vrchol snahy)
omezený dochovaný korpus textů - není možný zevrubnější popis systému (navíc básně...)
hjangga, resp. jazykové prvky, které se v nich objevují, nejsou dodnes úplně a dopodrobna vyloženy (překlady se často opírají o pozdější verze básní).

Obecné charakteristiky:
jednotlivé části věty uspořádány v souladu s korejským slovosledem (한국어 어순)
slovní tvary (어절/語節) zapisovány kombinací využití sémantické složky znaku pro významovou část slova (독자/讀字) a fonetické složky znaku (가자/假字) pro zápis gramatických morfémů, tj. partikulí a koncovek (토/吐)
gramatické morfémy jsou zapsány téměř úplně (pádové a pomocné partikule, koncovky ukončeného i neukončeného přísudku); rozdíl oproti idu, kde byl inventář zapisovaných tcho omezený.
- vývoj od pozměněné klasické čínštiny (변체 한문 → 이두), přes rozvinutý systém zápisu korejských
morfémů v čínském textu (구결), až po téměř plnohodnotný zápis korejštiny pomocí čínských znaků (향찰).
Nedostatky podobné jako u idu:
a) nejednoznačnost užití znaku - uplatnění významové složky, nebo fonetické?
b) spojení znaků s fonologickým systémem čínštiny (čínských dialektů) – absence znaků pro zápis
značného počtu korejských slabik – možné pouze přibližné zachycení znakem s podobnou
výslovností

- už ke konci období Korjǒ mizí z užívání (snížená společenská poptávka; nástup neokonfuciánských literátů
a zesílení kultu čínské kultury reprezentované čistým jazykem)

Question

Page 7

Answer

Question

Page 8

Answer

období zvýšeného tlaku světových mocností na prolomení izolace Koreje, uzavírání prvních mezinárodních smluv
v reakci -> růst a mobilizace korejských vnitřních sil, upevňování národního uvědomění a hrdosti
60. - 70. léta - reformní hnutí zaměřeno na prolomení izolace a “otevření země” x konzervativní mocenské kruhy (konfuciánský řád)
80. léta - zejména nezdařený převrat 1884 (usiluje o uchování suverenity) x odpor vládnoucí elity + nevzdělanost lidových vrstev
věnovali se posilování vlasteneckého ducha národa, zvýšení úrovně vzdělání - 개화 사상 / 운동
nutný rozvoj školství a osvěty - prostřednictvím srozumitelného mluveného i psaného jazyka -> zájem o zkoumání a systemizaci mateřského jazyka a korejského hláskového písma, vytvoření standardních norem pro všeobecné a efektivní využití 
současně rozvoj studia vlastní historie a literatury = pozvednutí vlasteneckého národního cítění
snahy brzdil zejména sinocentrismus (Čína jako vrchol vědění a vzdělanosti)
90. léta - reformy roku kabo 1894
prosazování  reforem pod Japonskou ochranou - napomáhali Japonsku -> odpor obyvatel 
zrušení konfuciánského systému školství včetně kwago - zavádění nového školského systému
opak upevnění národní jednoty - vznik hnutí proti reformám 
první korejsky psané Noviny nezávislosti

Question

Page 9

Answer

nový rozmach osvícenského hnutí 
antijaponské hnutí - různé formy
vlastenecká činnost - péče o korejský jazyk, rozvíjení školství, vlastenecká publicistika,...
Sin Čchäho - zakladatel novodobé historie - systematizace korejské historie
školství a vliv křesťanství - vliv na širší užívání korejského písma místo psané čínštiny
vznik četných misijních škol - učební pomůcky v korejštině -> korejský jazyk a písmo se mohou stát moderním prostředkem komunikace a literární činnosti 
vliv misionářů na pedagogiku a rozvoj jazykovědy a lexikografie - překladové slovníky a učebnice korejštiny na základě západního pojetí jazykovědy  (Homer B. Hulbert, Horace G. Underwood)
křesťanské sbory - vliv na šíření znalosti korejského písma a jazyka po celé zemi
kulturně osvětové a vědecké společnosti - nuceni maskovat svou činnost 
Společnost obecného pokroku, Společnost /sebe/upevnění Velké Koreje
tisk - cenný prostředek osvícenců pro komunikaci se širokými vrstvami obyvatel 
psán korejsky - vliv na šíření korejštiny a písma, tříbení mateřštiny jako jazyka psaného a literárního

Question

Page 10

Answer

součástí osvícenských snah i hnutí za studium, ocenění a využití národního jazyka a hláskového písma hangǔl
rozvoj v kontextu národního probuzení - potřeba jenotícího prostředku - srozumitelného národního jazyka a adekvátního písma
 odstraňování čínských znaků - zrušení psané čínštiny a systémů jako idu
Ču Sigjŏng - zakladatel moderní korejské jazykovědy - Nezbytnost národního jazyka a písma
uzákonění jednoho grafického systému
v praxi - zavádění korejštiny jako psaného jazyka
zprvu kombinovány čínské znaky s korejskou abecedou - později výlučně korejské písmo
Uspořádání národního jazyka - poprvé čistě korejsky - nástin grafického a fonologického systému
Ju Kildžun - použití kombinace písem v Postřehy z cest po Západě, zabýval se i gramatikou - Korejská gramatika 
Čchö Kwangok - Korejská gramatika - fonetika, morfologie a syntax, vyčleňuje 8 slovních druhů včetně postpozic
Či Sŏgjŏng - Nová úprava korejského pravopisu
Ústav pro výzkum národního jazyka  v roce 1907
Stručný výkladový slovník znaků - význam, standardní (sinokorejská) výslovnost a čtení zaznamenané korejskou abecedou
1909 - učebnice korejského jazyka Ŏnmun 
Ču Sigjŏng - nejvýznamnější představitel a zakladatel moderní korejské jazykovědy
první vědecky a systematicky zpracovaná teorie korejského jazyka 
teoretický tvůrce národní jazykové politiky
lingvistická terminologie v korejštině, řazení slovních druhů, morfologie a syntax, lexikologie (obohacování slovní zásoby)
základy pro reformu korejského pravopisu - morfologický pravopis
dělení na vokály a konsonanty, spřežkové grafémy, změny výslovnosti při styku souhlásek a délka samohlásek
úprava některých písmen tak, aby vyhovovaly vodorovnému zápisu
nikdy nebyla realizována
Gramatika korejského jazyka (1906, 1910), Základy korejského písma (1908)
zavedl termín hangǔl jako název pro korejskou hláskovou abecedu

Question

Page 11

Answer

s cílem postupné japanizace - ústředním jazykem stanovena japonština 
zavírání vlasteneckých škol, postupné omezováno užívání korejského jazyka ve školách i v rodině, nakonec výuka mateřského jazyka a korejských dějin zakázána úplně
po 1919 - “kulturní politika” - umožnění vlastenecké činnosti spolků - rozvoj publicistiky, literární tvorby a studia jazyka 
po 1931 opět tvrdší kontrola x japonská správa do jisté míry rozvíjet korejské školství na základní úrovni
opatření v oblasti školství a pokus o systemizaci korejského pravopisu
opatření japonské správy v oblasti pravopisné normy
Pravidla korejského pravopisu pro obecné školy - cílem sjednocení formy psaní a vytvoření nejjednoduššího pravopisu pro nejnižší stupeň škol (1912)
základem je norma mluvy v oblasti Soulu
Přehled pravidel korejského pravopisu pro obecné školy - doplnění několika změnami (1921)
Pravidla pravopisu korejštiny (1930)
u hláskových změn zachování původního tvaru - 심만 -> 십만
Koncovky, partikule a sufixy psát odděleně - 사라미 -> 사람이 
Korejská lingvistická společnost - snahy o uchování korejského jazyka a hláskového písma 
formulace kritérií pro stanovení normy spisovné korejštiny a vypracování Návrhu jednotného korejského pravopisu
kodifikace vybraných spisovných slov 
pravidla transkripce cizích slov
projekt na vypracování slovníku spisovné korejštiny
Den korejského písma - od roku 1928 jako 한글날 a poté stanoven na 9. 10.
publikační činnost zaměřená na šíření korejského písma a jazyka
Návrh jednotného korejského pravopisu  1933
stanovení pojmu “standarní jazyk” - základem nářečí oblasti hlavního města 
důraz na jazyk a výslovnost současné doby
psaní mezer mezi slovy pro zjednodušení porozumění psaného textu
oblast gramatiky - prosazování morfologického principu 
1938 první výkladový slovník - Slovník našeho jazyka

Question

Page 12

Answer

obdobné problémy - obnova národního školství a odstranění negramotnosti, vymycování japanismů, tvorba učebních pomůcek
1945-1948 podobné způsoby řešení problému jazykové politiky x postupná diferenciace vlivem politického systému a ideologie
odstraňování následků japanizace - v JK hlavní forma jazykové politiky spolu s hnutím za odstranění negramotnosti
hnutí / politika za obnovení mateřského jazyka
výuka na základních školách v korejštině 
1947 úředním jazykem v orgánech státní správy stanovena korejština
Výbor pro očistu národního jazyka - nahrazení japonských slov 
politika likvidace negramotnosti - Jižní Korea
střediska výuky korejského písma  od roku 1946, hnutí za zvládnutí korejského písma
politika likvidace negramotnosti - Severní Korea
Hnutí za odstranění negramotnosti spojeno s propagandou 
odstraňování čínských znaků a výlučné užívání korejského písma
Jižní Korea - učebnice výhradně v korejštině a vodorovně, osobní jména pouze korejsky
1948 zákon O výlučném užívání korejského písma
Severní Korea - mnohem razantnější změny 
už od roku 1946-47 většina knih tištěna výhradně v korejštině
1949 - zrušení užívání znaků v úředních dokumentech, novinách a učebnicích 
1950 - uzákoněno vodorovné psaní
úpravy pravopisu 
Jižní Korea - návrh z roku 1933 se stal všeobecně uznávanou normou, menší úpravy 
Severní Korea - pravopisná norma 1948
vychází z normy 1933 ale postupně zpracována nová pravidla - Nová pravopisná norma korejského jazyka

Question

Page 1

Answer

Question

Page 2

Answer

Question

Page 2

Answer

Question

Page 3

Answer

Question

Page 3

Answer

Question

Page 4

Answer

Question

Page 4

Answer